Händel, jeho život a zvláště hudba provázejí autora od studentských let. Báseň je tak i díkem za přátelské tvůrčí setkání obou protagonistů. Pohybuje se ve dvou polohách: ta víceméně epičtější patří skladateli, ta lyričtější, subjektivnější převážně básníkovi. Obě polohy jsou také odlišeny volným a vázaným veršem. Střídání těchto poloh vytváří tvůrčí napětí mezi barokním včerejškem a dnešní postmoderní realitou.
Vodní hudba patří mezi nejznámější díla G. F. Händela a je trvalou součástí světové historické hudební epochy. Básník napsal před lety i poemu o Mozartovi pod názvem Malá noční hudba.
Kniha je doplněna dobovými rytinami a otisky partitur.
