První měsíce Dvořákova pobytu v Americe se nesly ve znamení inspirace a tvůrčí erupce. Vznikla trojice děl s charakteristickým „americkým“ tónem – Symfonie e moll op. 95, Smyčcový kvartet F dur op. 96 a Smyčcový kvintet Es dur op. 97. Sám skladatel se o nich vyjádřil: „… vím, že tyto skladby nikdy bych tak nenapsal, kdybych byl Ameriku neuviděl!“
Svůj dvanáctý smyčcový kvartet, přezdívaný „Americký“, napsal Dvořák během letního prázdninového pobytu ve Spillville v Iowě za pouhých dvanáct červnových dní roku 1893. Kvartet se stal pro svou muzikantskou bezprostřednost, chytlavá témata a formální čistotu zdaleka nejhranějším skladatelovým smyčcovým kvartetem a jedním z nejpopulárnějších Dvořákových děl vůbec.
Tiskem vyšla skladba v roce 1894 u Simrocka v Berlíně, korektury četl Johannes Brahms, tiskové předlohy se ale nezachovaly. Editor předkládaného vydání pracoval s autografní partiturou a prvním tiskem partitury a hlasů. Podle dnešního úzu upouští toto vydání od užití houslového klíče ve violoncellovém partu o oktávu výš a nahrazuje jej klíčem tenorovým.
