Monografie je zaměřena na nežádoucí chování na pracovišti, která zasahují do osobnostních práv zaměstnance, tedy monitorování, chráněné oznamování (whistleblowing), diskriminaci a šikanu. Vychází z národní i unijní právní úpravy, mezinárodního kontextu lidskoprávních úmluv a zejména z judikatury českých i evropských soudů.
Autorka nejprve vymezuje, jakou míru soukromí má zaměstnanec zákonem zajištěnou na pracovišti a jaké možnosti a limity má zaměstnavatel při monitorování zaměstnanců.
Nová právní úprava chráněného oznamování poskytuje oznamovatelům, především zaměstnancům v soukromém i veřejném sektoru možnost bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních či externích mechanismů.
Dále se autorka zabývá zásadou rovnosti a zákazem diskriminace v pracovněprávních vztazích a zjišťuje, zda právní úprava poskytuje zaměstnancům dostatečnou ochranu před nerovným nebo diskriminačním jednáním ze strany zaměstnavatele a zda § 10 antidiskriminačního zákona zajišťuje v řízení před soudy skutečnou a účinnou právní ochranu.
Závěrečná část knihy je věnována pracovněprávním aspektům šikany na pracovišti, jako je mobbing či bossing. Autorka zkoumá, zda je zaměstnanec před šikanou na pracovišti dostatečně chráněn, jak lze mobbery účinně postihnout a konečně zda, případně v jaké výši bude zaměstnavatel povinen k náhradě škody, která byla šikanou zaměstnanci způsobena.
