Psychické trauma je zaplavující zkušenost, kterou nedokážeme zpracovat. Když traumatický stres přetíží naši nervovou soustavu, je přirozeným důsledkem disociace. Ta znamená rozdělení – ochrání nás před nesnesitelnou bolestí a plným uvědoměním toho, co se nám stalo. Umožní nám přežít, ale později se může stát sama o sobě utrpením.
Kniha vysvětluje disociaci jako pozadí posttraumatické symptomatiky. Popisuje, jak se zranění z dětství a ve vztazích projevují a co je pro traumatizované lidi zatěžující a co léčivé. Zabývá se také rolí společnosti v zacházení s realitou traumatizace.
Autorka ke čtenářům promlouvá srozumitelným jazykem a opírá se o současné vědecké poznatky z psychotraumatologie a neurobiologie. Komplexně provází tématem a smysluplným využitím teorie v praxi. Přináší soucitné vysvětlení zkušeností traumatizovaných lidí.
