V příběhu redaktora Hugha Persona, který během dvaceti let navštěvuje jedno švýcarské městečko, se tvůrčí genialita potkává s tématem paměti, zločinu, lásky i šílenství. Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů dvacátého století tak zpřítomňuje erbovní motivy a postupy, které známe z jeho předcházejícího díla. Doslov napsal Jiří Pelán.
„Vladimir Nabokov, který celý život stavěl Tádž Mahal, se ve svých třiasedmdesáti letech rozhodl – pro své vlastní pobavení i pro naše potěšení – postavit jeho malou maketu.“ Těmito slovy přivítala v roce 1972 recenze v The New York Times Book Review vydání Nabokovovy elegantní novely Průzračné věci.
