V době, kdy český přemyslovský kníže Vladislav II. pobývá na křížové výpravě, pověřuje nad správou země svého bratra Děpolta. Avšak český trůn se rovněž snaží získat Vladislavův synovec Soběslav II. Jeho pokus je ovšem neúspěšný a Děpolt nechává mladého prince uvěznit na hradě Přimda. Za pomoci nejbližších spojenců se podaří Soběslavovi z vězení uprchnout a získat záhy na svoji stranu olomoucké vévodství. Po vítězném střetu s Vladislavovým vojskem má otevřenou cestu ku Praze. Jenže právě ve chvíli, kdy na Hradčanech slavnostně usedá na knížecí stolec Soběslav, přichází dcera předního českého velmože Odolena z Hrádku v Ostrovském klášteře u Davle na stopu děsivé záhadě týkající se pravé identity nového českého vladaře, jejíž rozluštění dává do pohybu nezadržitelný sled dramatických událostí. Jejich hybnou silou je „poslední Vršovec“ kancléř Převoj, hodlající se pomstít na Přemyslovcích, kteří roku 1108 na hradišti Wratislav zákeřně vyvraždili rod Vršovců. Kniha rovněž obsahuje samostatnou autorovu povídku Český bratr.
Text románu o posledním Vršovci i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny současnými slovy, mnohdy byl pozměněn slovosled v autorových složitých souvětích, aniž by bylo cokoli měněno nebo eliminováno.
