Výbor se pokouší tvorbu básníka představit v ucelenější podobě. Víceméně chronologicky řazené básně a písňové texty sledují básníkův vývoj, od parodických textů, slovních hrátek k poezii, v níž postupně převládla meditativní rovina, často s přiznaným odkazem na lidovou poezii. Inspiraci ovšem můžeme hledat v celé škále autorů od Allena Ginsberga přes Vladimíra Mertu, Jaroslava Seiferta až třeba po Friedricha Nietzscheho.
Petr Slavíček (5. 11. 1962, Horní Maršov – 25. 4. 1994, Horní Maršov) vystudoval gymnázium v Trutnově, poté zahájil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, odkud posléze přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval národopis a filosofii. Po nezaviněné těžké dopravní nehodě v Itálii v roce 1991 následné fyzické a psychické potíže vyřešil dobrovolným odchodem.
V r. 1996 mu v malém nakladatelství Veselý výlet vyšel péčí jeho přátel drobný výbor Bledá tvář. Dva jeho texty následně zhudebnil Vladimír Mišík na albu Nůž na hrdle (1999).
Uspořádal a doslov napsal Luboš Snížek.
