Anotácia
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled
na společensko -ekonomické změny, kterými prošla Francie
během dvacátého století. U Jeana Rouauda je to zejména
první polovina dvacátého století a její válečná traumata,
ale i přerod Francie z rurální země v moderní industriální
společnost. U Françoise Bona se zase hlavní pozornost
soustřeďuje na přechod od industriální společnosti
k postindustriální. Metodologicky je text uchopen pomocí
postulátů francouzského fi lozofa postmoderny Jeana-
-Françoise Lyotarda a pozorování britského sociologa
Zygmunta Baumanna, z jehož prací vzešel pojem tekutá
modernita. Základní problematikou předkládaného
textu je tedy způsob, jakým současná literatura obráží
tyto paradigmatické změny typické pro druhou polovinu
dvacátého století tradičně označovanou pojmem
postmodernita.
