Je tomu více než sto let, co se vydal Haškův Švejk do světa, aby se stal nejpřekládanější knihou české literatury vůbec. Protože však doma není nikdo prorokem, pochopení autorovy geniality, záhadné velikosti jakoby „humoristického díla“, z něhož místy až mrazí, v Čechách u literárních autorit a profesorů mnoho nebylo. Zato odsouzení údajné vulgárnosti mnoho, stejně jako čtenářské popularity – s všeobecně přijímanou výjimkou: ženy nemohou pochopit Švejka, vždyť nebyly na vojně!
Tento „sešit“ esejů boří mýty, a to nejen tím, že jde o texty z nejlepších, jaké byly na téma Hašek-Švejk dosud napsány. Autorkou je totiž žena – a profesorka! Sylvie Richterová. Ćtyři desetiletí nahlíží a zkoumá Švejka, a to z Itálie, své druhé vlasti, tedy s patřičným odstupem od českého rybníčku. Její texty jsou jasnozřivými analýzami Haškovy geniality, jíž jsme si dosud možná nebyli plně vědomi. Ač na hlubině úvah filozofických, lingvistických a sémantických jsou texty zkušené spisovatelky napínavými příběhy, které čtenáře nepustí. Smích a jeho poznávací moc, moc a její skrytá směšnost, Hašek jako geniální objevitel zhoubné moci blbství, humor jako síla nadhledu a válka jako zplozenec idiocie. – stěžejní body, kolem nichž se vše točilo a točí. Tehdy – i teď.
