Anotácia
Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky jsou první opery z posledního desetiletí života Leoše Janáčka – období, které bývá označováno jako skladatelovo „velké stáří“. V těchto dílech Janáček dospěl ve své skladatelské metodě k dokonalému tvaru propojením příběhu, slova a hudby. Publikace zkoumá vznik obou oper v kontextu bouřlivých dvacátých let dvacátého století, kdy se Janáček, narozený v polovině devatenáctého století, musel vyrovnávat s politickými i kulturními změnami danými novým uspořádáním Evropy po konci světové války, vznikem Československé republiky a proměnou paradigmat nejenom hudebních, uměleckých, ale i obecně společenských. Kniha sleduje nejen skladatelovy inspirační zdroje, hledání ideální dramaturgie a kompozičního řešení, ale také inscenační historii obou děl, úspěchy a neúspěchy při prosazování na zahraniční scény, spolupráci s Maxem Brodem a mnoho dalšího. Okrajově pojednává rovněž o Janáčkově Zápisníku zmizelého, o němž skladatel neuvažoval pouze jako o písňovém cyklu, ale detailně promýšlel i jeho poloscénickou, dramatickou formu. Text doprovází bohatý a často unikátní ikonografický materiál.
